Pravděpodobně každý z nás v tomto čase dostane otázku, co by chtěl najít pod vánočním stromečkem. Ani mě se otázka „co bych si přála k Vánocům“ nevyhnula obloukem a aby toho nebylo málo, překvapila mě hned z několika stran. Jsem člověk, kterému není těžké udělat radost – potěší mě jakákoli maličkost na poličku, chlupatá deka nebo cokoli, co je laděno do fialové barvy. Přesto se však moji blízcí náhodně a bez domluvy shodli na tom, že letos chtějí pomůcku.
- Lék Wobenzym
Co chci, to si koupím – tak co si mám přát?
Určitě nejsem jediná, kdo má s vymýšlením dárků pro sebe problém. Patřím k lidem, kteří co chtějí, to si koupí. O to těžší je jednou ročně – když pominu narozeniny nebo svátek – vymyslet pro mé nejbližší ideální nápovědu, která by je dovedla ke koupi toho nejlepšího vánočního dárku. Tak co si mám přát? Mám chtít další puzzle, když pod postelí mám několik doposud neposkládaných krabic? Nebo mám vyslovit přání po kosmetice, když se polička v koupelně doslova prohýbá pod všemi krémy, sprchovými gely a odličovacími mléky? Či snad mám zatoužit po další příjemně chlupaté dece, když jich mám na posteli hned sedm?
- Wobenzym
K vhodnému dárku mě přivedl ucpaný nos
V prosinci určitě nikoho nepřekvapí bacily a viry, které se kolem nás rojí doslova za všech stran. I já jsem se jednoho prosincového rána probudila s ucpaným nosem, což je pro mě hotová noční můra. O pár dní později se k tomu přidalo ještě škrábání v krku a to mě usvědčilo v jediném: moje imunita má pořádné mezery! A tak mě ucpané nosní dírky přivedly k nápadu na dárek. Ještě to odpoledne jsem všem zvídavým vánočním Ježíškům sdělila, že si přeji Wobenzym. S jeho pomocí si vybuduju perfektní obranyschopnost a neoblíbená rýma se mi začne obloukem vyhýbat. A vůbec mi nevadí, že si pod stromečkem rozbalím hned několik balení!
